Lze předejít praskání skla? Ano – klíčem je pochopit příčiny. Praskání skla se dá zabránit správným výběrem vhodného typu zasklení a také tím, že se vyvarujeme chyb při jeho používání. Nejčastějším důvodem poškození bývá tzv. teplotní šok – pnutí, které vzniká, když je část skla vystavena výrazně vyšší teplotě než zbytek plochy. Sklo však může prasknout i v důsledku nevhodného statického návrhu, pokud nezvládne mechanické nebo statické zatížení.
(Ne)bezpečné sklo – proč sklo praská?
🌡️ Jakou teplotu vydrží sklo?
Různé typy skel mají odlišné limity odolnosti vůči teplotním rozdílům. Například drátosklo snáší rozdíl jen do 23 °C. U běžného plaveného skla typu float s řezanými hranami je hranice 25–30 °C, s broušenými hranami se zvýší na 35–40 °C. Největší odolnost má tepelně tvrzené (kalené) sklo, které zvládne rozdíl teplot až 200 °C. Jakmile je tento limit překročen, vzniká ve skle silné vnitřní napětí – tzv. teplotní šok nebo termální lom – které způsobí jeho prasknutí.
💥 Jak vyzrát na teplotní šok při výběru skla?
eplotnímu šoku a následnému prasknutí skla lze předejít už při samotném výběru vhodného typu zasklení. Pokud hrozí přehřívání, ideální volbou je tepelně tvrzené (kalené) sklo SGG SECURIT (ESG), které odolá teplotním rozdílům až do 200 °C. Zároveň je výrazně odolnější vůči nárazům než běžné netvrzené sklo. V případě rozbití se rozpadne na drobné, tupé střepy, které minimalizují riziko poranění.
🌟 Jak předejít teplotnímu šoku a prasknutí skla
Během používání může docházet k praskání skla vlivem nerovnoměrného zahřívání. K tomu dochází, když je část skla vystavena přímému slunečnímu záření, zatímco jiná část je zastíněná nábytkem, předměty, částečně vytaženými žaluziemi nebo polepy. Tento problém je běžný u oken s klasickým float sklem (netvrzené sklo), které zvládne teplotní rozdíl maximálně do 40 °C.
Pokud nemáte okno osazeno tepelně tvrzeným sklem, je dobré se vyhnout umístění nábytku nebo velkých květináčů blízko skla, a to jak zevnitř, tak zvenčí. Také byste měli dávat pozor na částečné stažení žaluzií nebo nalepování jakýchkoli polepů. V zimních měsících může nerovnoměrné zahřátí způsobit termální lom, například kvůli vrstvě sněhu na skleněné ploše nebo topnému tělesu umístěnému blízko skla.
🛡️ Jak ochránit posuvné portály
Velkoplošné posuvné HS portály jsou velmi náchylné k poškození teplotním šokem. Při otevření portálu dochází k překrytí skleněných tabulí, což v kombinaci s trojsklem vytvoří efekt šestiskla, kde je minimální nebo žádný průtok vzduchu mezi jednotlivými tabulemi. Během slunečných letních dnů může teplota v meziprostoru vzrůst až na 80 °C. Situaci mohou ještě zhoršit venkovní stříšky, vnitřní žaluzie nebo závěsy. Z tohoto důvodu je u posuvných portálů klíčová správná volba složení trojskla.
Pokud jsou skla, která při otevření stojí naproti sobě, tepelně tvrzená (ESG) a prostřední vrstvy v trojsklech mají broušené hrany (nebo jsou kalená), a krajní plochy jsou vyrobeny z vrstveného skla SGG STADIP (VSG) s bezpečnostní PVB fólií (důležité pro bezpečnost), riziko poškození teplotním šokem se výrazně sníží na minimum.
💡 Jak minimalizovat riziko teplotního šoku při stavbě?
Aby se materiál neocitl v riziku tepelného šoku, je důležité věnovat pozornost správnému balení a uskladnění skla při přepravě i na staveništi. Častým problémem na stavbách je odstranění obalu z části skla, na kterou svítí slunce, nebo jeho částečné zastínění materiály jako papír, polystyren, desky, černá fólie či matrace. Další riziko vzniká, pokud jsou stavební materiály, lešení nebo obytné buňky umístěny příliš blízko skla. Tento rozdíl teplot mezi zastíněnou a nezastíněnou částí skla může způsobit velké pnutí, což vede k prasknutí skla v místě termálního lomu.
🏗️ Význam statického návrhu zasklení
Návrh složení trojskla zohledňuje:
- Požadavky na mechanickou odolnost a zatížení:
- Větrné zatížení
- Lineární nebo zábradlí (pendulum test)
- Tlak v dutině a teplotní rozdíly (u izolačních skel)
- Limitní napětí
- Bezpečnostní faktory
- Požadavky na maximální průhyb (normy a estetika)
Pokud při plánování zasklení není správně odhadnuto statické a mechanické zatížení, může to vést k poškození skla nárazem nebo nadměrným zatížením. V případě rizika rozbití je vhodné zvolit tepelně tvrzené (kalené) sklo SGG SECURIT (ESG), které je pětkrát odolnější vůči nárazu než běžné plavené sklo a odolává teplotním rozdílům až 200 °C.
Pro aplikace s vyšším rizikem poškození a vysokými bezpečnostními nároky (například zábradlí nebo nadhlavová zasklení) je doporučeno zvolit vrstvené sklo SGG STADIP nebo SGG STADIP PROTECT (také známé jako VSG sklo) s bezpečnostní PVB fólií, která v případě poškození udrží sklo pohromadě až do jeho výměny. Při rozbití zůstává vrstvené sklo s fólií pohromadě a díky zbytkové pevnosti drží až do výměny – praskne, ale nerozpadne se.
🏔️ Jak na rozdíl nadmořské výšky mezi místem výroby a montáže izolačních skel
K prasknutí skla může přispět i výrazný rozdíl nadmořské výšky mezi místem výroby a montáže izolačního trojskla. Pokud tento rozdíl přesahuje 500 metrů, je potřeba předejít riziku prasknutí vyrovnáním tlaku v meziskelních dutinách. Toho lze docílit buď pomocí přístroje ALTIMETER (u argonové výplně), nebo instalací ventilku SWISSPACER AIR (pro vzduchové výplně).
K dalším faktorům, které mohou způsobit kritický tlak uvnitř izolačního skla, patří:
sezónní klimatické výkyvy, rychlé teplotní změny, rozdíly v atmosférickém tlaku, široké distanční rámečky, příliš krátká jedna strana skla nebo výrazný nepoměr mezi jeho stranami.
🔍 Další možné příčiny praskání izolačních skel
Širší distanční rámečky zvyšují průhyb skleněných tabulí v trojskle, což může vést k jejich prasknutí. Podobné riziko představuje i asymetrické složení, kdy tenčí vrstvy více podléhají deformaci. Trojskla s výrazně krátkou jednou stranou jsou rovněž náchylnější k poškození. Přítomnost meziskelních žaluzií v kombinaci s těmito faktory riziko prasknutí dále zvyšuje.
Aby se těmto problémům předešlo, je vhodné provést statické posouzení a zvolit optimální skladbu izolačního trojskla – například s užšími distančními rámečky, tepelně tvrzeným ESG sklem, tabulemi s broušenými hranami, vhodnou tloušťkou skel a úpravou tlaku v dutinách pomocí SWISSPACER AIR nebo přístroje Altimeter.
Šířka distančních rámečků
Symetrie / asymetrie skladby
Doporučené minimální délky hrany skla
Praskání skla způsobené vměstky nikelnatého sulfidu
Společnost Saint-Gobain Glass nabízí pro tvrzené sklo doplňkovou tepelnou úpravu – prohřívání (HST, Heat-Soak Test), která výrazně snižuje riziko samovolného prasknutí. K tomu může dojít ve výjimečných případech v důsledku přítomnosti vměstků sulfidu nikelnatého v hmotě skla. Tato technologie prohřívání snižuje riziko prasknutí na 0,025 %, což odpovídá jednomu případu na 400 tun skla.
🎁 Našly jsme pro vás – WEBINÁŘ: SAINT-GOBAIN GLASS: Proč skla praskají a jak tomu předcházet?
🤝 Konzultace s námi jakožto odborníky, se vám zaručeně vyplatí
Oprava prasklého skla může být komplikovaná, proto je lepší této situaci předejít. Při plánování zasklení se vyplatí konzultovat rizika poškození skel s odborníkem. Analýza rizika teplotního šoku, statického zatížení, správný výběr složení skla a další doporučení od specialisty vám mohou ušetřit problémy, které by mohly vzniknout v případě prasknutí skla. Kromě toho je dobré mít na paměti cenu výměny skla a technické či logistické komplikace spojené s opravou. Pro odbornou konzultaci se na nás můžete kdykoliv obrátit.
